Podle dochovaného Seznamu hrobů podle skupin od roku 1914 a kopie plánu hřbitova z roku 1928 je zřejmé, že pohřebiště bylo rozděleno do několika sektorů, přičemž jediným kritériem pro pohřbívání bylo náboženské vyznání zemřelých, i když ani toto zřejmě nebylo zcela striktně dodržováno.
Původní rozloha vojenského hřbitova se středovými lipovými alejemi, sousedícího na jihu s civilním hřbitovem a na severu ohraničeného skupinami hrobů L a M, již za první světové války k pohřbívání nepostačovala, a proto bylo ke hřbitovu připojeno na severu další území - tzv. rezervní hřbitov (skupiny R, F I-III). Nejstarší - jižní a jihozápadní části hřbitova přitom sloužily k pohřbívání již před rokem 1914.
Skupiny válečných hrobů, jak je vymezují citované prameny, byly tyto:
Skupina A v jihovýchodní části hřbitova zahrnovala 44 válečných hrobů a jeden vojenský, čísla hrobů 1 - 45, pohřbíváni zde byli v letech 1916 - 1919 hlavně Češi a Moravané z Olomouce a okolí do jednotlivých hrobů (č.46 - 52 pohřby ze 30.let - děti důstojníků). Do dnešních dnů se zde zachovaly 2 kamenné válečné náhrobky, jeden z nich dokonce s podobenkou (Pospíšil František, Řoutil Ladislav - oba †1916).
Skupina C v jihozápadní části hřbitova, válečné hroby č. 1, 2, 3 31, 32, celkem 5 pohřbených hulánů 4. hulánského pluku, ostatní hroby v této skupině byly mírové
Skupina D v jihozápadní části hřbitova v sousedství skupiny C a H, č. 67, 69-71, 73-91 zahrnuje hroby důstojníků, převážně Čechů, Moravanů a Poláků z let 1914 - 1919, např. č. 87 byla hrobka generálmajora Stanislava Ocetkiewicze z Julienhortu (†1916), č. 88 hrobka majora Theodora Schellera (†1916), exhumovaného r. 1932 a převezeného do Vídně, hrobka č. 90 majora Miloše Kozareva (†1919) s manželkou.
Skupina F v jihovýchodní části hřbitova, zahrnuje celkem 94 hrobů s 316 pohřbenými od dubna do září 1917. Hroby č. 1 - 20 byly převážně dvojhroby z dubna 1917, pohřbenými především Moravané, Češi, Poláci z Haliče. Zbytek č. 21 - 94 převážně čtyřhroby.
Skupina F - M byla tvořena 65 hroby vojáků muslimského vyznání, další 3 muslimské hroby se nacházely ve skupině F (č.66, 67, 68). Do jednotlivých hrobů zde byli pohřbeni spojenečtí turečtí vojáci, vojáci z Bosny,Hercegoviny a Kosova a ruští zajatci hlavně v letech 1916 - 1918. Z této skupiny bylo celkem exhumováno 11 příslušníků SHS (hrob č. 52 - pěšák z Hercegoviny podle knihy pohřbených zůstal na původním místě). V lednu 1959 bylo exhumováno a na hřbitov do Hodonína převezeno 39 tureckých vojáků. Do dnešních dnů zde zůstalo pohřbeno pouze 17 ruských zajatců.
Skupina G v jihozápadní části hřbitova v sousedství skupiny C a H, zahrnuje celkem 161 pohřbených. Č 1 - 21 byly staré hroby, válečné hroby jsou od č. 22 do č. 137, šlo především o jednotlivé hroby a dvojhroby z let 1914 - 1917. Pohřbeni zde byli hlavně Češi, Moravané, Slezané a Poláci z Haliče.
Skupina H při jihozápadní hranici hřbitova obsahovala 90 dvojhrobů se 180 pohřbenými pouze z roku 1917, opět to byli hlavně Moravané, Slezané, Češi, Poláci.
Skupina F - I v severozápadní části hřbitova, pohřbívalo se zde od července do září 1918, v 72 dvojhrobech zde bylo pohřbeno 144 vojáků
Skupina F - II v sousedství skupiny F-I, obsahuje dvojhroby (č.73 - 128, 112 pohřbených), do nichž se pohřbívalo od září 1918 do listopadu 1918. Dvojhroby č. 201 - 205 z listopadu a prosince 1919.
142 pohřbených ve dvojhrobech od 29.11. 1918 do listopadu 1919 (č. 129 - 200).
Pravoslavné pohřebiště v sousedství muslimského pohřebiště při jihovýchodní hranici hřbitova zahrnovalo 54 dvojhrobů, celkem 108 pohřbených, šlo především o ruské a srbské zajatce z let 1916 - 1917 (91 Rusů, 9 Srbů, 3 Italové, 4 vojáci z Bukoviny, 1 z Bosny).
Nejseverněji vyčleněná skupina, zahrnovala celkem 10 jednotlivých židovských hrobů (Židé z Čech, Haliče, Bukoviny, Uher).
Největší skupina hrobů při severozápadní hranici hřbitova, obsahovala celkem 441 válečných hrobů - dvojhroby, trojhroby i čtyřhroby z let 1914 - 1918.
Největší skupina hrobů při severovýchodní hranici hřbitova, obsahovala celkem 465 válečných hrobů - jednotlivých a dvojhrobů z let 1914 a 1918. Ve dvojhrobech byl vždy jeden pohřbený z roku 1914 a druhý z roku 1918.
Při severovýchodní hranici hřbitova zahrnovala celkem 143 dvojhrobů s 286 vojáky převážně pravoslavného vyznání pohřbených zde od roku 1914 do roku 1919. Šlo o vojáky z Rusko, Bukoviny, Srbska, Bosny a Rumunska. Dodnes zde, ale také spočívají ostatky jednoho neexhumovaného tureckého pěšáka (hrob č.1).
© 2012 Signum belli